ALEF JESENÍK S.R.O. JE FIRMA, KTERÁ SE ZABÝVÁ VÝVOJEM A TVORBOU PŮVODNÍHO ČESKÉHO SOFTWARE JIŽ OD ROKU 1990.
 

Časté dotazy

Jak mám zjistit po měsících a celkem strukturu výdělku zaměstnance pro soud za období 01/2010 až 02/2011. Jde o vyčíslení hrubé mzdy a čisté mzdy včetně náhrady mzdy za nemoc.

Uvedené můžete zjistit dvěma způsoby při zadání uvedeného období.

I. V Mzdy/ Výstupní sestavy je nová sestava „Výdělky zaměstnanců“.
II. V obecných sestavách je sestava 107 – Výdělek pro půjčky, soudy a jiné.

Ad I.)
Sestava „Výdělky zaměstnanců“ v Mzdy/ Výstupní sestavy, je nová sestava, která je Vám pohodlně dostupná i přes konkretně zvoleného zaměstnance po F5, kdy takto můžete vytvořit také zaměstnancův Výplatní lístek, Přílohu žádosti o nemocenskou a Nárok na starobní důchod.
Po tlačítku „Prohlížení“ si vyberete buď „Ano“, jako výdělek za rodné číslo, a to případně i s omezením na vybrané vztahy zaměstnance nebo si vyberete „Ne“, jako výdělek jen za zvolený vztah.
V posledním řádku sestavy je vyčíslen měsíční průměr hrubý, čistý, a čistý celkem vč. náhrady mzdy za nemoc.
Průměr je zjišťován pomocí součtu posledního sloupce, jako dělitele, nazvaného „Měsíců ve stavu“,
1. které jsou prvotně sjednocením všech měsíčních dob , kdy je zaměstnanec ve stavu u více vztahů a zjišťuje-li se výdělek za rodné číslo
2. a které, při zatržení údaje „Měsíce ve stavu nesjednocovat“ jsou pak jen prostým součtem dob, kdy je zaměstnanec ve stavu u více vztahů a zjišťuje-li se výdělek za rodné číslo.

Příklad:
Zaměstnanec nastoupil do prvního pracovního poměru 5.1.2011 a ukončil ho 16.2.2011.
Do druhého pracovního poměru nastoupil 17.1 a ukončil ho také 16.2.2011.
Dohodu o pracovní činnosti uzavřel od 25.2.2011.

Řešení dle bodu 1.
Za období 01/2011 až 02/2011 je pro rodné číslo zaměstnanec ve stavu
- v lednu za 27 sjednocených dnů = 27/31 = 0,871 měsíce
- v únoru za 20 sjednocených dnů (16+4) = 20/28 = 0,714 měsíce
-------------------------------------------------------------------------------
CELKEM 1,585 měsíců
Zjištěné průměrné hodnoty jsou průměrem za rodné číslo jako celek, čili za všechny 3 vztahy v součtu

Řešení dle bodu 2.
Za období 01/2011 až 02/2011 je pro rodné číslo zaměstnanec ve stavu
- v lednu za 27/31 + 15/31 = 0,871 + 0,484 = 1,355 měsíců
- v únoru za 16/28 + 16/28 + 4/28 = 0,571 + 0,571 + 0,143 = 1,285 měsíců
-----------------------------------------------------------------------------------------
CELKEM 2,640 měsíců
Zjištěné průměrné hodnoty jsou sice průměrem za rodné číslo, ale průměrem na jeden vztah ze všech tří vztahů. Výpočet odpovídá průměru, jako by šlo o 3 různé zaměstnance.

Ad II.)
Sestava „107 – Výdělek pro půjčky, soudy a jiné“ v obecných sestavách, je sestavou uživatelsky méně pohodlnou, kde se v parametrech tisku vždy musí zadat potřebné požadavky tvorby. Chcete-li zjistit výdělek jednotlivce, musíte z levého pole nazvaného „Členění podle“ přesunout do pole pravého údaj Zaměstnanec a pak zatrhnout „Výběr zaměstnance“. Pro výdělek za rodné číslo musíte zatrhnout potřebné vztahy zaměstnance.
Na rozdíl od I. případu, bod 1. se měsíce ve stavu hodnotí pro každý vztah samostatně, tady stejně jako v bodě 2. případu I., proto může být jejich součet jako dělitel vyšší než při sjednocení dob.
Příklad:
Zaměstnanec nastoupil do prvního pracovního poměru 5.1.2011 a ukončil ho 16.2.2011.
Do druhého pracovního poměru nastoupil 17.1 a ukončil ho také 16.2.2011.
Dohodu o pracovní činnosti uzavřel od 25.2.2011.
Za období 01/2011 až 02/2011 je pro rodné číslo zaměstnanec ve stavu
- pro první poměr (27/31) + (16/28) = 0,871 + 0,571 = 1,442 měsíců
- pro druhý poměr (15/31) + (16/28) = 0,484 + 0,571 = 1,055 měsíců
- pro dohodu o PČ (0/31) + ( 4/28) = 0,143 měsíců
-------------------------------------------------------------------------------
CELKEM = 2,640 měsíců
Zjištěné průměrné hodnoty jsou průměrem za rodné číslo, ale průměrem na jeden vztah ze všech tří vztahů. Výpočet odpovídá průměru, jako by šlo o 3 různé zaměstnance.


Jednoduchý závěrečný příklad na čistý příjem:
Otázka:
Jaký je čistý příjem zaměstnance po měsících v období 12/2010 až 02/2011 a jaký pak průměrný měsíční čistý výdělek za uvedené období..
Odpověď:
Když víme, že zaměstnanec je u organizace zaměstnán ve dvou pracovněprávních vztazích, u obou od 1.1.2011, kdy čistý příjem zaměstnance
ve vztahu číslo 1 činil v lednu 20.000,-Kč a v únoru také 20.000,-Kč (ve stavu 2 měsíce) a
ve vztahu číslo 2 činil v lednu 10.000,-Kč a v únoru také 10.000,-Kč (ve stavu 2 měsíce), pak
můžeme konstatovat, že
z tří měsíčního období 12/2010 až 02/2011 byl zaměstnanec ve stavu pouze ve dvou měsících, a to v lednu s čistým příjmem 30.000,-Kč a únoru s čistým příjmem 30.000,-Kč.
Průměrný čistý měsíční příjem zaměstnance za rodné číslo jako celek, čili za oba vztahy v součtu pak činí 60.000/2 = 30.000,-Kč
a průměrný čistý měsíční příjem za rodné číslo, ale v průměru na jeden vztah zaměstnance pak činí 60.000/4 = 15.000,-Kč.
Z uvedeného je zřejmé, že v sestavě
ad A) „Výdělky zaměstnanců“
1. je průměrný čistý příjem za RČ při sjednocení dob ve stavu (v součtu za oba vztahy)
60000/2 = 30.000,-Kč,
2. při nesjednocení dnů na rodné číslo = v průměru na jeden vztah 60000/4 = 15.000,-Kč a
ad B) „Výdělky pro půjčky, soudy a jiné“, kde se dny nesjednocují, je průměrný čistý příjem za rodné číslo na jeden vztah = 60000/4 = 15.000,-Kč.


Jak máme ve výpočtu mzdy za 01/2011 zohlednit u zaměstnance na čtvrtinový úvazek to (při povinnosti dopočtu 13,5% ZP z rozdílu do minimální mzdy), že při měsíčním příjmu 4000,-Kč je za něj od 17.1.2011 plátcem ZP i stát pro uznání invalidity 1. stupně.

Pokud by nebyl za zaměstnance plátcem pojištění stát, činilo by zdravotní pojištění zaměstnance
4,5% ze 4000 + 13,5% ze 4000 (8000 - 4000) = 180 + 540 = 720,-Kč.

Z dotazu je zřejmé, že dopočet 13,5% ZP z rozdílu do minimální mzdy se má provádět jen za dobu od 1.1. do 16.1.2011. Odpovídající část minimální mzdy za tuto dobu činí 8000 / 31 x 16 = 4129.
Zdravotní pojištění zaměstnance pak je 4,5% ze 4000 + 13,5% ze 129 (4129 – 4000) = 180 + 18 = 198,-Kč.

To, že je plátcem zdravotního pojištění za zaměstnance za celý měsíc stát, se běžně ošetřuje zatržením mzdového údaje Neuplatnění minimální mzdy.
Pro vymezení jen části měsíce, za kterou je plátcem ZP stát, se využívá mzdová složka 102 s názvem „Doba vyloučená ze ZP“. Tato MS je v tabulce mzdových složek definována jen velkým písmenem N ve sloupcích H, S, K a P. Předchozí sloupec O zůstává nevyplněn, čímž je umožněno ve výpočtu zadávat dobu vyloučení „Od“ „Do“.
Z dotazu se MS 102 zadá od 17 do 31.

Jak se má do mezd zaznamenat, že od 9.7.2010 byl zaměstnanci přiznán invalidní důchod pro invaliditu 1. stupně, která mu byla, podle posudku OSSZ ze dne 9.6.2010, uznána od 24.3.2010, když jsme se uvedené dozvěděli až při zpracování mezd 09/2010.

Samostatně se posuzuje přiznání invalidního důchodu od 9. července 2010, a to za celý měsíc trvání, tedy od srpna 2010 a uznání invalidity 1. stupně od 24. března 2010, také za celý měsíc trvání, tedy od dubna 2010.
PŘES HESLO VÁM NA POŽÁDÁNÍ ing. Laštovica POVOLÍ EDITACI V UZAVŘENÉM OBDOBÍ, nebo-li editaci ve zvláštním režimu, což znamená, že budete moci v uzavřených obdobích dodatečně zaznamenat nové skutečnosti, které již neovlivní uzavřené výpočty, ale projeví se
1. při přípravě dat pro RZD a
2. při tvorbě obecných sestav, kde se využívá výběr druhu důchodu (např. sestava 98 a 100).

POSTUP ZEZNAMENÁVÁNÍ NOVÝCH SKUTEČNOSTÍ:
ad1.) V měsíci červenci, srpnu a v aktuálním měsíci září, pořídíte pro daňové účely v základních údajích, v záložce „Důchod, invalidita“ záznam o Invaliditě (jde o znak 1 pro invaliditu 1. a 2. stupně) a Datum invalidity 9. 7. 2010.
Při přípravě dat pro RZD za rok 2010 se uplatní snížení daně pro invaliditu od měsíce srpna 2010, protože platí, že na snížení daně pro invaliditu v příslušném měsíci vzniká nárok jen v případě, že pobírání invalidního důchodu náleží i za první den měsíce, kterým byl až 1. srpen 2010.
Pokud by Datum invalidity nebylo vyplněno, bylo by snížení daně uplatněno chybně již od července 2010, protože pro program nevyplněné Datum invalidity znamená, že invalidní důchod je pobírán od historicky nedefinovaného data, tedy i k 1.červenci 2010.

ad2.) Počínaje měsícem březnem, postupně až do aktuálního měsíce září, pořídíte v základních údajích, ve stejné záložce „Důchod, invalidita“ záznam o Druhu důchodu (pro invaliditu 1. stupně jde o druh důchodu 1) a Datum přiznání 24.3.2010.
Pro obecné sestavy je pak zaměstnanec považován za invalidního od měsíce dubna 2010, protože se programově vyhodnocuje jako invalidní jen měsíc s invaliditou k prvnímu dni. Pokud by Datum přiznání nebylo vyplněno, byl by i v měsíci březnu zaměstnanec považován za invalidního, protože pro program nevyplněné Datum přiznání znamená, že je zaměstnanec invalidní od historicky nedefinovaného data, tedy i k 1. březnu 2010.

Následně ukončíte, podle instrukcí, editaci ve zvláštním režimu.

V jaké výši se započítávají v rozhodných obdobích (kalendářních čtvrtletích) do příjmu dlouhodobé složky mzdy pro stanovení průměrného výdělku.

Dlouhodobé mzdové složky, označené v tabulce MS v údaji „Pr.V“ znaky 2 nebo 3 nebo 4, jsou ty mzdové složky, které jsou poskytované za delší období než je kalendářní čtvrtletí,
a to za období ½ roku - 6 měsíců, ¾ roku - 9 měsíců nebo 1 rok - 12 měsíců.
Tyto dlouhodobé mzdové složky se započítávají do tolika rozhodných období za kolik jsou poskytovány, počínaje obdobím ve kterém jsou zúčtovány.
Uvedená období se nemusí shodovat s kalendářními. Např. ročním obdobím za které je dlouhodobá mzdová složka poskytována může být květen 2010 až duben 2011 a pod.

Podle § 358 ZP se do hrubé mzdy nebo platu zahrne v rozhodném období poměrná část dlouhodobé mzdové složky odpovídající odpracované době.
Pojem, odpovídající odpracované době, není blíže rozveden.

V ABECEDĚ mzdových účetních je zastáván názor, že odpovídající odpracovanou dobou pro stanovení poměrné části dlouhodobých složek mzdy je prioritně doba odpracovaná v jednotlivých kalendářních čtvrtletích, do kterých se dlouhodobé mzdové složky promítají.

V programu Sisyfos mzdy je uplatňován názor, že odpovídající odpracovanou dobou pro stanovení poměrné části dlouhodobých složek mzdy je prioritně doba odpracovaná za celé období za které se dlouhodobá složka mzdy poskytuje. Z této doby je zjišťována skutečná hodinová výše dlouhodobé mzdové složky.
Poměrná část dlouhodobé složky mzdy pro jednotlivá čtvrtletí do kterých se promítá, je pak součinem skutečné hodinové výše dlouhodobé mzdové složky a dob skutečně odpracovaných v těchto jednotlivých čtvrtletích.

Protože průměrný hodinový výdělek za rozhodné období, nebo-li kalendářní čtvrtletí, je podílem (běžných mzdových složek kalendářního čtvrtletí + poměrných částí dlouhodobé složky mzdy) a (hodin odpracovaných v tomto čtvrtletí), kdy, jak již bylo řečeno na konci předchozího odstavce, poměrná část dlouhodobé složky v čitateli je součinem skutečně odpracovaných hodin čtvrtletí a skutečné hodinové výší dlouhodobé mzdové složky, tak po matematické úpravě můžeme konstatovat, že
dlouhodobá složka mzdy ve skutečné hodinové výši jako samostatný průměrný výdělek se může pouze přičíst k průměrnému hodinovému výdělku zběžných složek mzdy, abychom dostali celkový průměrný hodinový výdělek za příslušné čtvrtletí.

Délka období, za které je dlouhodobá složka mzdy poskytována, je dána definicí v tabulce MS – viz. začátek prvního odstavce. Konec tohoto období zadá uživatel tak, že ve výpočtu u dlouhodobé složky případně vyplní nebo přepíše měsíční období programově generované shodně s měsícem zpracování. Začátek období je pak programově odvozen z délky období a jeho konce.

Příklad:
Pro pracovníka je vypsána roční cílová prémie na dokončení projektu do 30.11.2010. Po vyhodnocení projektu po zkušební době v únoru 2011 je konstatováno, že stanovené podmínky byly splněny a proto byla v měsíci únoru zaměstnanci zúčtována ke mzdě 25.000,-Kč i roční cílová prémie 40.000,-Kč.
Při zadávání cílové prémie v 02.2011 musí být u této mzdové složky vyplněno měsíční období jako konec celkového období za které je cílová prémie poskytována, tj. 11.2010 místo programového 02.2011. Ve vymezeném ročním období 12/2009 až 11/2010 pracovník odpracoval 1800 hodin a v I. čtvrtletí 2011 odpracoval 460 hodin z běžnou mzdou 75.000,-Kč.
Celkový průměrný hrubý hodinový výdělek pro pracovně-právní účely za I. čtvrtletí roku 2011 pro potřeby čtvrtletí II. roku 2011 je pak (75000 / 460) + (40000 / 1800) = 163,04 + 22,22 = 185,26 Kč.

Průměrný výdělek z dlouhodobé složky mzdy 22,22 Kč bude ještě využit při výpočtu celkového průměrného výdělku za II., III. a IV. čtvrtletí roku 2011.
Poznámka:
Pokud bude u roční prémie ponecháno měsíční období měsíce účtování 02.2011, bude za roční období dlouhodobé mzdové složky chybně považováno období od března 2010 do února2011.

Jak mám postupovat při zadávání nemoci s nárokem na náhradu mzdy za nemoc, pokud zaměstnanec včas nedoloží že je nemocen i ke konci měsíce, kdy nemocen skutečně je.

V uvedeném případě se nemoc zadá tak, jako by všechny potřebné doklady byly v pořádku a vypočtená náhrada mzdy za nemoc se pak v dalším kroku sníží na nulu. Snížení se zaměstnanci vrátí po předložení potřebných dokladů, nejčastěji v měsíci následujícím.

Příklad: Pracovní úraz od 17.11.2010, kdy zaměstnanec z 8 hodin odpracoval 5 hodin = 3 hodiny nemoc pro úraz.
Zadá se MS 511 od 17 do 30, do hodin 3 a klíč 1 pro pokračování nemoci. Pokud se klíč nezadá, nemusí se, nebudou kontrolovány návaznosti pro MS 511 v dalších měsících.
Zadá se MS 862 od 17 do 30. Protože do 30.11.2010 je nemoc přesně 14 kalendářních dnů, nemusí se klíč 1 zadávat, ale z evidenčních důvodů může.
Programově se vypočte náhrada mzdy za nemoc v celém nároku např. 4464,-Kč.
Nyní se sníží vypočtená náhrada na nulu tak, že se pořídí další MS 862 ve výši mínus 4464,-Kč (-4464). Od do se nesmí vyplnit, protože jde pouze o zadávání peněz.
Po dodatečném doložení nemoci v 12/2010 se pak do prosincových mezd pořídí vrácení pozastavené náhrady za nemoc
jako MS 862 = +4464,-Kč, a to s obdobím 10.2010. Od do se opět nesmí vyplnit.
Poznámka k příkladu:
Pokud by zaměstnanec doložil dílčí potřebné doklady o nemoci, např. že je nemocen i k 25.11.2010, pozdržela by se jen náhrada za dobu od 26. do 30.11.2010.
Postupovalo by se tak, že MS 862 by se nejprve, jen pro potřeby dílčího výpočtu, zadala dočasně za dobu od 17 do 25. Programově vypočtená dílčí výše náhrady 2551,-Kč by se odečetla od konečného vyčíslení této MS ve výpočtu za dobu od 17 do 30 = 4464,-Kč.
Snížení náhrady mzdy za nemoc by pak činilo 4464 - 2551 = 1913,-Kč , tzn. u další MS 862 se jen do Kč zadá částka - 1913.

Musíme u nové nemoci, při jejim pokračování do následujícího měsíce, vždy zadávat u MS 860 až 8641 klíč 1?

Klíč 1 vždy zadávat NEMUSÍTE, ale povinně ANO dle bodu 1.
Obecně platí, že pokud nemoc s počátkem v aktuálním měsíci pokračuje do měsíce následujícího, tak se u MS 860 až 6841 zadává klíč 1.

1. Pokud na dobu od počátku nemoci do konce aktuálního měsíce připadá méně než 14 kalendářních dnů, MUSÍ být klíč 1 zadán povinně, protože uvedené MS na sebe váží peníze, na které většinou vzniká nárok i v následujícím měsíci.

2. Pokud na dobu od začátku nemoci do konce aktuálního měsíce připadá 14 a více kalendářních dnů, NEMUSÍ být klíč 1 zadáván, protože pokračování uvedených MS v následujícím měsíci na se neváže žádné peníze.
Nic ale nebrání tomu, aby z evidenčních důvodů byly uvedené MS zadávány do mezd spolu s MS 511 i po celou dobu nemoci spadající do více měsíců, přestože jsou vypočteny v následujících měsících v nulové výši.

Poznámka: Prvních 14 kalendářních dnů nemoci, pro náhrady mzdy za nemoc, se při správném zadání hlídá programově. Proto nemusíte při zadávání MS 860 až 8641 vymezovat doby 14-ti kalendářních dnů nebo v novém měsíci zbytky dnů z těchto 14-ti kalendářních dnů.

Příklad: Nemoc od 26.11.2010 s pokračováním do 22.12.2010.
Pro nepřítomnost za nemoc zadám v 11/2010 MS 511 od 26 do 30 s klíčem 1, protože tato nepřítomnost pokračuje do prosince a chci, aby programově byla v prosinci kontrolována návaznost zadání této MS.
Pro náhradu mzdy za nemoc v 11/2010 zadám MS 860 od 26 do 30 s klíčem 1 povinně, protože prvních 14 kalendářních dnů přechází také do prosince.
V 12/2010 pak zadám MS 511 od 1 do 22 již povinně s klíčem 4 - ukončení nemoci a MS 860 zadám také od 1 do 22 s klíčem 4 povinně. Počet dnů za které v prosinci náleží náhrady mzdy za nemoc a v jaké výši se zjišťuje programově.

Jak se platí samostudium

Samostudium, jako další vzdělávání pedagogických pracovníků, je překážkou v práci na straně zaměstnance v délce až 12 pracovních dnů školního roku, za kterou přísluší náhrada platu ve výši ušlého platu - viz § 24 odst.(7)zákona č. 563/2004 Sb.- v platném znění.
Pro samostudium si vytvořte např.MS 562 s názvem "samostudium",ne ale MS větší než 579.
Ze sloupců Nep,O,H,S,K,P vyplňte pouze sloupec P, a to znakem "N", sloupce Z a HO nechte prázdné,do sloupce SA vyplňte "PP", do sloupce KČ vyplňte "HS", do Konstanty vyplňte nulu "0" a do jen dále uvedených sloupců vyplňte znak "+". Jde o sloupce H,Č,D,V,S,Z,E,O.X a N. Jako poslední vyplňte účty.
Při zadání samostudia se celkový příjem (hrubá mzda) nezmění, pouze dojde k přesunu všech pravidelných složek platu do náhrady mzdy - někdy může dojít ke korunovému rozdílu ze zaokrouhlení.

Musím u nepřítomnosti pro nemoc (MS 511)zadávat klíče?

Protože MS 511 na sebe neváže peníze, není používání klíčů povinné.Při používání klíčů je ale programově hlídána vzájemná návaznost zadávání MS 511 v jednotlivých měsících, např. jsou uživatelé upozorněni, že nezadali nepřítomnost pro pokračování nemoci.
Standardně se používají stejné klíče jako u MS 860 až 8641, čili 1, 4 a 5.
- Klíč 1 = začátek nemoci s pokračováním do následujícího měsíce.
- Klíč 4 = ukončení nemoci přecházející z předešlého měsíce.
- Klíč 5 = průběžná nemoc přecházejícího z předešlého a pokračující do následujícího měsíce.
 
 
© 2018 Časté dotazy ALEF JESENÍK S.R.O. - ekonomický software Všechna práva vyhrazena. Optimalizováno pro IE7, Gecko a Operu.
Voltage Multimedia Studio - Tvorba www stránek, internetových prezentací, katalogů a eshopů.

| Thumbnails powered by Thumbshots
Sdílej odkaz na: